|
|
Obraz environmentálního myšlení v životě farnosti a podněty pro jeho rozvoj
CHMARSKÁ, Zuzana
Práce se zabývá environmentálním myšlením v životě farností a podněty pro jeho rozvoj. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy týkající se problematiky environmentálního myšlení a farnosti a definuje jejich vzájemný vztah. Stručně popisuje ekologickou krizi a výzvu k ekologické konverzi z veřejné, politické i církevní iniciativy. Praktická část práce představuje kvantitativní výzkum využívající metodu dotazníkového šetření s cílem přiblížit praktické projevy environmentálního myšlení v životech farností. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a do jaké míry se v životě farnosti objevuje environmentální myšlení. Popsat v jakých oblastech se objevuje nejčastěji a jaké negativní faktory na něj mají největší dopad.
|
|
|
Ekonomistické paradigma a jeho vliv na životní prostředí
Svoboda, Zdeněk ; Kocian, Matúš (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce z oboru environmentální etiky "Ekonomistické paradigma a jeho vliv na životní prostředí" chce přestavit úskalí ekonomisticky orientovaného jednání soudobé společnosti a dopady takového jednání na životní prostředí. Příroda v tomto obecně akceptovaném modelu fungování světa plní roli neomezené zásobárny surovin a potravy a člověk je ve svém jednání motivován a z vnějšku stimulován touhou po majetku a blahobytu. Bezmezná důvěra ve vědecko-technologický pokrok dominuje nad rozvojem spirituality a vztahu k životnímu prostředí. To vše mnohdy na úkor nejchudších, kteří se nejméně podílejí na znečištění a změně klimatu. Práce seznámí čtenáře s vybranými aspekty ekologické krize a jejich dopady na člověka i přírodu. Představí interpretaci biblického antropocentrismu a dalších koncepcí přístupu k životnímu prostředí, které staví do popředí svého zájmu rozdílné subjekty. Cílem práce je zhodnotit udržitelnost aktuálně nastaveného fungování světa ve vztahu k životnímu prostření a nabídnout alternativy spravedlivé k budoucím generacím a vedoucím k harmonickému vztahu člověka a přírody.
|
|
|
Ekologická etika
Valentová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Téma ekologické etiky je často diskutovaným tématem, které je velmi důležité pro rozvoj dalších generací. Příroda a kultura nejsou na jedné rovině, ale kultura je podřízená přírodě. Kvůli lidskému zásahu je ovšem přírodní rovnováha ohrožená a žijeme v ekologické krizi. Diplomová práce se snaží komparovat názory odborníků v českém prostředí, kteří z filosofického hlediska vnímají ekologickou etiku, střet přírody a kultury a environmentální oblast. V první části je zmíněna teoretická rovina ekologické etiky a její základní klasifikace. Dále je zmíněný vývoj ekologické etiky v českém filosofickém myšlení. V hlavní části jsou rozvíjeny vždy dvě vybrané myšlenky českých odborníků - Erazima Koháka, Josefa Šmajse, Hany Librové, Petra Jemelky a Jana Patočky. Závěrem práce je zjištění, že ačkoliv všichni tito čeští autoři vychází z odlišných konceptů, jejich závěry se víceméně shodují. Hlavní je, aby lidé přijali osobní zodpovědnost, neprahli tolik po moci a dalším zisku. Důležité je pojmenovat a uvědomit si ekologickou krizi a začít ji řešit nejdříve vlastními kroky, jako například dobrovolnou skromností či uvědoměním si, že zanecháváme odkaz dalším generacím. Nepotřebujeme mít stále víc a žít v blahobytu. Každému neuškodí trocha pokory a možná i umění naslouchat zkušenějším. Člověk patří do přírody, ale...
|
|
|
Odpovědná individuální spotřeba jako první krok z ekologické krize
Hosnedlová, Alena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Kala, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problémem globální ekologické krize způsobené nadspotřebou hmotných statků zejména v zemích tzv. bohatého Severu. V teoretické části zasazuji individualizovaného jedince v roli spotřebitele do systému moderní společnosti, který udává podmínky jeho existence hlavně skrze trh. Pojednávám o možné cestě z ekologické krize prostřednictvím ideové změny ve společnosti iniciované "zdola", založené na internalizaci hodnot vedoucích k odpovědné a umírněné spotřebě. Předestírám alternativní možnosti životního způsobu, ekologicky příznivého z hlediska spotřebního, a diskutuji o překážkách i způsobech jeho šíření. Výzkum jsem prováděla formou rozhovorů s ekoporadci zabývajícími se spotřebou, jakožto potenciálními "opinion leadery" v této věci. Snažila jsem se nahlédnout jejich pojetí odpovědné spotřeby a jejich možnosti působení na společnost ve prospěch šíření ideje environmentálně odpovědného životního způsobu. Klíčová slova Ekologická krize, spotřeba, konzumerismus, modernita, individualizace, hodnoty, odpovědná spotřeba, skromnost, ekologicky příznivý životní způsob
|
|
|
Syntéza ekologie a ekonomie jako možné řešení ekologické krize
Školová, Alena ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Následující text se věnuje tématu ekologické krize, jakožto globálnímu problému silně spjatému se světovým hospodářstvím. Práce prvně reflektuje přírodní projevy ekologické krize, jako jsou například znečištění vod i vzduchu, klimatické změny či také problém odpadů. Dále se zabývá souvisejícími aspekty ekologické krize v rovině sociálně- ekonomické, zde jsou analyzovány problémy chudoby, nedostatku potravin apod. Další část práce je rozborem neoklasického ekonomického myšlení v souvislosti s ekologickou krizí a toho, jakým způsobem se na ni přičiňuje. Ekologická ekonomie, která je představena následně, je pak poznávacím nástrojem, který by mohl pomoci eliminovat současnou ekologickou krizi a zároveň předcházet mnohem horším. Z textu vyplývá, že v současnosti již není možné pohlížet na přírodní zdroje pouze z hlediska konvenční ekonomie.
|
|
|
Výchova k občanství a environmentální výchova na základní a střední škole
Toužimská, Zuzana ; Havlínová, Ivana (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá environmentální výchovou mládeže a jejím významem pro přechod společnosti k trvale udržitelnému životu. Zdůrazňuje nutnost proniknout k jádru problému, kterým je citové odcizení současného člověka od přírody a životního prostředí. V teoretické části dokazuje existenci mnoha různých přístupů ke světu a možnost přiklonit se k tomu méně sebestřednému a více šetrnému. Dále předkládá východiska environmentální výchovy, její vývoj a především pak její trendy, které odrážejí dnes uvědomovanou potřebu zaměřit se na environmentální sensitivitu a osobní odpovědnost každého jedince. Ukazuje, že obě oblasti je možné rozvíjet v rámci občanských a společenskovědních předmětů, které pro začlenění environmentální výchovy poskytují značný prostor. Právě tyto předměty totiž zdůrazňují potřebu vychovávat studenta tak, aby si osvojil kompetence k tomu být odpovědným občanem společnosti i ohleduplným obyvatelem této krásné planety. Praktická část práce proto navrhuje konkrétní způsoby začlenění environmentální výchovy do občanských a společenskovědních předmětů, tak, aby vedly studenty k trvale udržitelnému životu ve společnosti i v celku našeho životního prostředí. Klíčová slova: hodnota života, ekologická krize, antropocentrismus, biocentrismus, ekocentrismus, trvale udržitelný rozvoj,...
|
|
|
Konflikt civilizace (kultury) a přírody (pokus o zformování strategie kulturní zralosti)
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Aniž by si lidé cokoli uvědomovali, žijeme na pokraji vážné ekologické katastrofy. Než se ekologické problémy začnou přímo dotýkat těch, kteří jsou hlavními viníky, může si ještě nějakou dobu jedna pětina populace dovolit zamořovat planetu a dopřávat si blahobyt. Práce je rozdělena do sedmi částí. V první části analyzuji kořeny konfliktu kultury a přírody, vývoj vzájemného vztahu člověka s přírodou od počátku jeho bytí a dvě evoluční linie kulturní a přírodní. Dále vysvětluji podstatu ekologické krize a protipřírodní charakter techniky. V druhé části se zabývám zlomovými momenty ve vývoji technologií. Ve třetí části analyzuji vliv technologií a informací na čas a lidskou práci. Ve čtvrté části se věnuji vývoji ekonomie od původní sběračsko-lovecké ekonomiky až po dnešní moderní ekonomiku. V částech pět až sedm analyzuji, kdo je zodpovědný za vyčerpanou a zpustošenou přírodu? Zda tržní ekonomika, stranická politika nebo spotřebitelská veřejnost. V sedmé části se ještě věnuji historii konzumní společnosti. Osmá část je zaměřena na možné řešení konfliktu, na způsoby, jakými mohou lidé nalézt cestu zpět a chovat se tak, aby nadále nedevastovali přirozené přírodní systémy. Ve výzkumné části bakalářské práce se zabývám otázkou, zda si uvědomujeme, že spotřeba statků nejrůznějšího typu by měla být přiměřená a jsme jako lidstvo ochotni slevit ze svých nároků, nebo nás budoucnost dalších generací nezajímá. Pro zpracování bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní metodu získávání sběru dat. Metodou sběru dat byl pro účely mého výzkumu vytvořený dotazník. Dotazník byl rozdělen do pěti částí se zaměřením na sociální strukturu, dopravu, spotřebu energií, vody a potravin. Na výzkumnou otázku se nepodařilo jednoznačně odpovědět, výsledky se v jednotlivých oblastech spotřeby liší. V oblasti dopravy 68 % respondentů, kteří využívají při cestě do svého zaměstnání vlastní dopravní prostředek, není ochotno jej do budoucna změnit. V oblasti energií ohledně vytápění obytných místností 69 % respondentů není ochotno snížit trvale teplotu, ale co se týká zateplování bytů a domů, je výsledek příznivější. Pouze 26 % z celkového počtu není ochotno investovat do zateplení bytu. V otázce používání spotřebičů a nižší míry spotřeby energie pouze 21 % dotázaných není ochotno je v budoucnu používat. V oblasti spotřeby vody 95 % respondentů globální nedostatek vody chápe jako vážný nebo spíše vážný problém, přesto 56 % respondentů vodou nešetří, anebo nemají přehled o spotřebě. Spotřebiče šetrné na spotřebu vody nepoužívá a v budoucnu není ochotno používat 30 % dotazovaných. Ve spotřebě potravin 36 % dotazovaných vyhazuje potraviny do odpadu, ale 80 % dotazovaných je ochotno více se zamyslet nad tím, co nakupují a jak využít nespotřebované potraviny. Práce může sloužit zájemcům (sociologům, vyučujícím etiky apod.) jako sonda do uvažování příslušníků běžné populace a k hlubšímu zamyšlení nad současnou hodnotovou orientací společnosti. Dále může sloužit jako studijní materiál k posouzení ochoty dnešního člověka k jisté dávce přiměřenosti nároků s ohledem na budoucí generace.
|
host ::
RSS.